Václav III.

Michal Boška v roli Václava III.

Poslední noc posledního Přemyslovce

(z 3. na 4. srpna 1306)

Autorka celého projektu Květa Drahokoupilová

V pořadí 31. premiéra Malé divadelní společnosti Kostým divákům přináší možnost nahlédnout do historických okolností zákeřné vraždy Václava III. Autorka projektu drama zpracovala podle skutečných historických událostí a renomovaných historických pramenů. Diváci tak získají jedinečnou příležitost seznámit se nejen s osobou krále Václava III. a všemi stránkami jeho pestrého života, ale i s dalšími osobami, které zkřížily jeho krátkou životní cestu.

Malá divadelní společnost Kostým hru poprvé uvedla v roce 2001 jako své vůbec první hudební monodrama. V roce 2006 bylo nově nastudováno u příležitosti 700. výročí zavražení Václava III. a vymření rodu Přemyslovců. Na četné žádosti o opětovné uvedení pak bylo hudební monodrama nastudováno již potřetí v roce 2016 k výročí 700 let od narození synovce Václava III., slavného císaře Karla IV.

Přemysl Zíka, hudba a klavírní doprovod

Třetí nastudování bylo rozšířeno o několik hudebních čísel a částečně přepracováno dramaturgicky, technicky, kostýmově i scénicky. Autoři Květa Drahokoupilová a Přemysl Zíka tak nabídnou svým divákům opět něco nového, co je jistě mile překvapí. Představení trvá přibližně 80 minut a je vhodné pro osoby starší 13 let. Díky zvukové technice je pamatováno i na osoby se sluchovým handicapem.

Žádný svatoušek

O životě Václava III. historické prameny příliš neříkají. Shodují se však v tom, že byl obdarován přirozenou inteligencí, hovořil například čtyřmi jazyky, ale zároveň užíval života a všech světských radovánek plnými doušky. Na trůn nastoupil přiliš mladý a bez vladařských zkušeností a před královskými povinnostmi dával přednost bujarým pitkám s přáteli a lehkými ženštinami. Během své krátké vlády sice panovnicky dozrál, ale bohužel neměl už možnost své schopnosti prokázat. Ruka neznámého vraha ukončila jeho život ve věku necelých 17 let.

Václav III. nebyl žádný svatoušek

Autorka projektu:

Květa Drahokoupilová

Hudba a klavírní doprovod:

Přemysl Zíka

Hraje a zpívá:

Michal Boška

Své hlasy zapůjčili:

Jarmila Kolářová, Jožka Valentová

Nikol Fischerová, Petr Růžek, Přemysl Zíka

pěvecký poradce:

Jožka Valentová

Kostýmy, rekvizity, scéna:

Květa Drahokoupilová, Eliška Drahokoupilová

Vladimír Pruner, Miroslav Boška

Zvuk, světla:

Oldřich Kroupa

Kdo byl Václav III.

Václav III., sedmý český král, byl poslední legitimní mužský představitel dynastie Přemyslovců. Byl jediným synem Václava II. Narodil se 6. 10. 1289. V letech 1301 - 1305 panoval jako Ladislav V. v Uhrách. Po otcově smrti vládl 14 měsíců též v Čechách a v Polsku (1305 - 1306).

Při výpravě proti Vladislavu Lokýtkovi do Polska byl v Olomouci dne 4. srpna 1306 při odpoledním odpočinku za nikdy nevyjasněných okolností zákeřně zavražděn. Necelý rok před svou smrtí uzavřel sňatek s Violou Těšínskou. Protože spolu neměli žádné děti, vymřel jím rod Přemyslovců po meči.

Kde leží jeho pozůstatky, nevíme. Až do nedávna panovalo mylné přesvědčení, že lebka Václava III. se nachází v kostele sv. Jakuba na Zbraslavi. Podrobný atropologický a serologický průzkum, podniknutý v sedmdesátých letech 20. století, tuto domněnku vyvrátil, protože lebka náležela asi čtyřicetiletému muži. Vzhledem ke shodám krevní skupiny a dalších znaků mohla patřit některému z nemanželských synů Václava II. Jak víme, tento temperamentní král měl levobočků hodně.

Scéna v jedinečném prostředí podzemních prostor Kamýku nad Vltavou

Jediná česká dynastie

Přemyslovci byli jedinou domácí dynastií na českém trůně. Vládli u nás déle než 421 let. Svůj původ odvozují od mytického Přemysla Oráče. Dobu jejich panování nemůžeme vymezit zcela přesně, protože nevíme, kdy nastoupil na trůn první historii známý představitel rodu, kníže Bořivoj, který zemřel pravděpodobně roku 885.

Na panovnickém křesle se vystřídalo celkem třicet Přemyslovců. Dynastie panovala nepřetržitě, pouze s výjimkou let 1002 až 1004, kdy se na pražském stolci objevili dva Poláci. Sedm Přemyslovců dosáhlo královské hodnosti, posledních pět dědičně. Největší územní rozlohy dosáhl český stát za Přemysla Otakara II., za Václava II., který si vydobyl dvě královské koruny (českou a polskou), a za Václava III., který získal dokonce tři královské koruny (českou, polskou a uherskou).

Fotogalerie ze 3. nastudování

Fotogalerie z 1. a 2. nastudování