Já, poslední permoník

Hornické příběhy, pověsti a písně ze stříbrných dolů

Já, poslední permoník

„Můj pradědeček byl horník a žil ve vesničce Třebsko osm kilometrů vzdálené od Příbrami. Docházel do březohorských dolů denně pěšky tam i zpět. Mnohé ty krásné hornické písně zpívala moje babička i maminka. K mým vzpomínkám patří ještě opravdový kahanec, s kterým jsme si jako děti hrávaly, bácy, troky a jesličky s chlebovými daráčky a ovečkami,“ vzpomíná na dobu svého dětství v hornické Příbrami Květa Drahokoupilová, autorka projektu

Autorka projektu:
Květa Drahokoupilová
Hraje, recituje a zpívá:
Michal Boška
Hudba a klavírní doprovod:
Přemysl Zíka
Korepetice a pěvecký poradce:
Jožka Valentová j.h.
Kostýmy, scéna, zvuk, inspice:
Květa Drahokoupilová
Rekvizity a technická spolupráce:
Vladimír Pruner
Eliška Drahokoupilová

Řád pro sestoupání a vystoupání mužstva po stoupacím stroji na dolech c. k. hlavního závodu v Příbrami

Model stoupacího stroje - stavba: Eliška Drahokoupilová, figurka: Milan a Stanislava Hoškovi

Model stoupacího stroje - stavba: Eliška Drahokoupilová, figurka: Milan a Stanislava Hoškovi

Sestoupání a vystoupání mužstva na stoupacím stroji děje se jedině při střídání se šichet. Kromě střídání se šichet nesmí žádný dělník bez dovolení neb nařízení závodního neb jeho zástupce používati stoupacího stroje ku sestoupání neb vystoupání. Sestoupání a vystoupání má vždy počínati na nejhlubším patře a má se díti postupně nahoru, to však stále jen pod dozorem k tomu účelu ustanovených zřízenců.

Fotografie z divadelního představení Já poslední permoník

K obsluze a dozoru stoupacího stroje jsou ustanoveni: strojník k obsluze hnacích strojů a mimo to obsluhovatelé stoupacího stroje. Tito mají po celý čas jízdy svou službu stojíce vykonávati a svůj zřetel k tomu obraceti, aby předepsaná rychlost čtyř obratů za jednu minutu na tahadlech stoupacího stroje překročována nebyla. Obsluhovatelé stoupacího stroje mají především péči míti o bezvadné udržování celého stoupacího zařízení, dále mají úhlové páky, lapadla, vyrovnání, vedení stupátka, signální drát atd. bedlivě prohlédnouti, co třeba, namazati, a vůbec k tomu hleděti, aby se všechno v náležitém pořádku nacházelo.

Beze světla nesmí na stoupací stroj nikdo vstupovati. Zhasne-li některému dělníku mezi jízdou kahanec, má na svém stupátku tiše čekati, až si bude moci od svého následujícího soudruha svůj kahanec rozsvítiti. Každý dělník, který se při přestupování z jednoho stupátka na druhé opozdil, má čekati, až zase následující stupátko k němu se pošine. Chlapcům důlním a vůbec nováčkům, kteří užívání stoupacího stroje ještě znalí nejsou, budiž přidělen rozvážný muž, který je vycvičí.

Fotografie z divadelního představení Já poslední permoník

Jeden z obsluhovatelů stoupacího stroje má vždy před jeho upotřebením až k nejhlubšímu patru slézti. Nepřišel-li na žádnou překážku, dá strojníkovi určité znamení ke spuštění stroje. Znamení "k jízdě" si umluví dozorce a strojník každý den. Strojníci mají zřetel svůj hlavně k tomu obraceti, aby stroj jenom dle daných signálů pouštěn a zastavován byl.

Fotografie z divadelního představení Já poslední permoník

Dozorce neb obsluhovatel stoupacího stroje musí se bezvýminečně uposlechnouti. Před vstoupením na stroj má každý dělník od dozorce kontrolní známku přijati a nesmí bez takové vystupovati, poněvadž tato nahoře dozorci odevzdána býti musí. Ku vstoupání na stoupací stroj nemá se mužstvo tlačiti, nýbrž se má držeti opodál na místě vykázaném. Při přestoupání každý postaviž se do prostředka stupátka a uchop se pevně držadla. Shýbání a klonění se na stranu se zapovídá. Stoupání na stoupací stroj v trepkách a dřevácích bez kožených nártů se nedovoluje.

Permoníkův slovníček hornických výrazů

bác
koláč z bramborového těsta
bácy
dřevěné pantofle s koženým nártem
cáchovat
zeichnen – vést docházku horníků
cáchovna
shromažďovací místnost
culifinda
zullen (cucat) – řídká nepravá káva
fajsl
der Fäustel – kladívko
fajslíky
dvě zkřížená kladívka (hornický znak)
fárat
fahren-slézat do dolu, pracovat v dole
fárkunst
die Fahrkunst – stoupací stroj
fart
die Fahrt – žebřík
fasovat
fassen – dostávat dávky
flek
der Fleck – kožená zadní zástěra
forot
der Vorrat – rubanina
havíř,hajr,haur
der Hauer – horník
halda
die Halde – odval
hofrát
der Hofrat – dvorní rada
hunt, huntík
der Hund (pes) – důlní vozík, vozíky někdy tahali silní psi
huntštosar
der Hundstösser – běhač s vozíkem
kalpak
das Kalpak – parádní čepice
lédršprunk
der Ledersprung – skok přes kůži (= flek); slavnostní přijímání do hornického cechu
mít kliku
Glück haben – mít štěstí; klikauf! – zdařbůh! (hornický pozdrav)
mišmaš
der Mischmasch – změť
mour
die Mauer – zeď bez malty
obzor
patro
perkrát
der Bergrat – báňský rada
perkytle, kytle
der Bergkittel – hornická blůza
Permon
der Bergmann (horník) - vládce podzemí
permoník
das Bergmännchen – horní mužíček
šachta
der Schacht – důl
šála
die Schale – těžní (dopravní) klec
šibra
der Schieber – úlomek kamene
šichta
die Schicht – směna
štajgr
der Steiger – důlní dozorce
štola
der Stollen – chodba
štreka
die Strecke – chodba, štola
šturcloch
s Stürzloch – sýp na rubaninu
šús
der Schuss – rána,vrtaná díra na odpal
švancara
die Schweizerhacke – slavnostní hůl
troky, trůčky
der Trog – malé necky
zaštercovat
stürzen – zasypat
Hornický kahan z divadelního představení Já poslední permoník

Hornický kahan z divadelního představení Já poslední permoník

Fotografie z divadelního představení Já poslední permoník

Fotografie z divadelního představení Já poslední permoník

„Vidím vrch březový, kterýž jest stříbra vnitř plný. Toho vy a váš rod budete užívati, a jestliže nedáte od západu slunce lidem nad ním panovati, váš rod bude se množiti a cizí národové budou se vám klaněti.“

Václav Hájek z Libočan, Kronika česká, Proroctví Libušino

Program k divadelnímu představení ke stažení v PDF - první strana (651.45 kB)

Program k divadelnímu představení ke stažení v PDF - druhá strana (1.73 MB)

Premiéra: 26.4.2006, Polanova síň Knihovny města Plzně

Sponzoři: Hornické muzeum Příbram, Avesta-oděvní studio, Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Odboru kultury Středočeského kraje

Mediální partner: Příbramský deník

Použitá literatura: Jan Neruda: Příbram, Václav Hájek z Libočan: Kronika česká, Q. M. Vyskočil: Pohádky hlubin, Šachta, Karel Valta: Za ušlechtilým Přibramanem, Jan Chalupecký: Pod Svatou Horou, Ladislav Malý: Příbramské obrázky, Josef Biskup: Pověsti stříbrného kraje, Jan Káš: Pohádky stříbrného kraje, R. F. Vojíř: 1300 metrů pod zemí, František Zpěvák: Havíři, Bohumír Komenda: Světla a stíny, R. Pecháček: Maloměstské historky

Fotogalerie

Scéna v KD Vltavská, Praha (2006)Dovoz diváků do podzemí důlním vláčkemDiváci přicházejí (2006)Jedinečné hlediště v příbramském podzemíDiváci před začátkemPermoník čeká na začátek představení
Scéna pro představeníPředstavení v podzemí Hornického muzea PříbramHornické muzeum Příbram (všechny fotografie z podzemí pořídil pan Švec)Představení v podzemí Hornického muzea PříbramPermoník je tu jako doma... a má i kamaráda
a kamarádku ozvěnuMichal Boška v roli příbramského permoníkaUnikátní představení v příbramském podzemíUnikátní představení v příbramském podzemí (2006)Děti uvěřily, že permoník v podzemí opravdu bydlí...a poslouchaly hornické pohádky
Takovou atmosféru v sále nevytvoříte. Podzemí s kapající vodou je jedinečné.Permoník měl připraveno pohádek hned několikNázorný příklad, jak horníci kdysi fárali do dolůBez lucerničky by byla tmaA nakonec všechno pěkně zapsat do kronikyDěkovačka
Ještě pár informací o hornícíchA jedéém...Ukázka z představení v rámci akce Den bez autNáměstí 17. listopadu v Příbrami
© Malá divadelní společnost Kostým, 2009