Obraz Doriana Graye

Autorka projektu:

Květa Drahokoupilová

Hudba a klavírní doprovod:

Přemysl Zíka

Hraje a zpívá:

Michal Boška

Korepetice a pěvecký poradce:

Jožka Valentová j.h.

Rekvizity:

Eliška Drahokoupilová

Vladimír Pruner

Kostýmy, scéna, zvuk, představení řídí:

Květa Drahokoupilová

Tajemný obraz vyrobilo jako sponzorský dar

Mikro DTP, s.r.o., plzeňské grafické a softwarové studio

Jak záhadná tvář!

Jak záhadná tvář!

Jaká podivná zář

skrývá se ve zlaceném rámu,

oči otvírají do duše bránu.

Jak záhadná tvář!

Pověz mi, obraze líbezný v zlatavém jasu,

zda se to dívají zraky mé v andělskou krásu,

či v sobě samém, jak v tu tvář se překvapen dívám,

již z celé duše své s bezmezným obdivem vzývám,

zda to snad oči mé vnímají, co vidět chtějí,

a já zřím krásnější všechnu tu úchvatnost její.

Jistě víš, obraze líbezný rámován zlatem,

kde vzal se zármutek v srdci mém neklidem jatém,

kam náhle mizí mír dosud tak poklidné duše,

odkud to vzrušení, života krásy jen tuše.

Však nechci bolu míň, šťastný jsem, živote svůdný.

Krásy v kom pramálo, ten je tak banálně nudný.

Tvá krása září, však krásu mou vždy něco zmaří.

Tvář moje pobledne, pomine i očí jas.

Co přijde v životě? Náhoda, choroby, stáří.

Pryč všechno odnese necitný šálivý čas.

Až já se propadnu v temnoty bezednou jámu,

ty se tu budeš skvít navěky ve zlatém rámu.

Jak záhadná tvář!

Jaká podivná zář

skrývá se ve zlaceném rámu,

oči otvírají do duše bránu.

Jak záhadná tvář!

Zničím tě! Už jsem to měl udělat dávno!

Ve hře zazní tato hudební čísla

1. Preludium
2. Jak záhadná tvář!
3. Milostná
4. 1. intermezzo (Amoroso)
5. Adieu, lásko
6. Moucha
7. 2. intermezzo (Nocturno disarmonico)
8. 3. intermezzo (Andante)
9. 4. intermezzo (Furioso)
10. Jak úděsná tvář!
11. 5. intermezzo (Sarcastico)
12. Bledá dáma (Finale)

Hudba: Přemysl Zíka

Texty písní: Květa Drahokoupilová (2, 3, 5, 10, 12),

Michal Boška (6)

Ano, pane Grayi, k vám byli bohové štědří... opravdu krásná tvář.

Premiéra: 31. března 2010

Polanova síň, Kníhovna Města Plzně

Oscar Fingal O'Flahertie Wills Wilde (1854 - 1900)

Oscar Wilde se trvale zapsal do anglické literatury jako prozaik, dramatik, básník a esejista. Narodil se roku 1854 v Dublinu v Irsku v rodině vynikajícího lékaře a úspěšné spisovatelky a novinářky. Vystudoval s výborným prospěchem klasickou filologii na univerzitě v Dublinu a Oxfordu. Tam začal psát verše a seznámil se s moderními dekadentními názory. Stal se stoupencem estétství, hnutí, které si cenilo svobody a smyslových zážitků nade vše v životě i v umění. Po studiích pracoval jako novinář a literární kritik a přednášel o umění a literatuře, podnikl úspěšné přednáškové turné po USA, Kanadě a do Paříže.

Finančně se zabezpečil sňatkem s Constance Lloydovou. Pro své dva syny psal pohádky. K nejznámějším patří Šťastný princ a Slavík a růže. Svými názory a způsobem života, svým zjevem i oblečením šokoval tehdejší společnost. Jeho manželství se rozpadlo, manželka změnila sobě i synům příjmení. Za tehdy nepřijatelný homosexuální poměr byl odsouzen na dva roky těžkých nucených prací. Po propuštění z vězení pobýval na různých místech v Evropě s podlomeným zdravím a bez hmotného zabezpečení. Zemřel v bídě a osamění v Paříži ve věku 46 let.

Půjdu do klubu, pak do opery! Nechci už myslet na nic hrozného!

Nejslavnějšími díly Oscara Wilda jsou román Obraz Doriana Graye, drama Salome a dvě duchaplné komedie Jak je důležité míti filipa a Ideální manžel. Pozoruhodná je i jeho báseň Balada o žaláři v Readingu, která vypovídá o vězení, kam byl Wilde odsouzen za své poklesky proti tehdejším mravům.

Děj románu Obraz Doriana Graye se odehrává v Londýně na konci 19. století. Román byl poprvé publikován časopisecky v roce 1890. Vyvolal vášnivé diskuse, mnohými byl odsuzován a Wilde ho musel několikrát přepracovat. Wildeova manželka prý prohlásila, že "poté, co Oscar napsal Doriana Graye, nikdo už s námi nepromluví ani slovo."