Cyrano

hudební monodrama na motivy dramatu Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeracu a starofrancouzských písní

„Obyvatelé starobylého území Gaskonie v jihozápadní Francii si po staletí zachovávali zvláštní ráz v řeči i mravech. Byli spíše hubené postavy, ale svalnatí, s jemnými rysy v obličeji, podnikaví, chytří, osobně stateční, veselí a dobrosrdeční, často však i chvástaví a náchylní k přehánění – až na poslední dvě vlastnosti charakteristika jak ušitá na kolegu Michala Bošku. Proto mě asi napadlo zpracovat toto drama. Postavu Cyrana hrají na velkých divadlech vždy vážení a renomovaní, často však postarší herci – namátkou jen některá jména: Eduard Vojan, Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, ve filmové verzi Gerard Depardieu, v operním zpracování Placido Domingo. Naše představení vrací Cyranovi jeho mládí. Vždyť na počátku příběhu mu nemohlo být víc než dvacet let,“ říká o projektu jeho autorka Květa Drahokoupilová

Autorka projektu:: Květa Drahokoupilová
Hudba a klavírní doprovod:: Přemysl Zíka
Překlad z francouzského originálu:: Jaroslav Vrchlický
Hraje a zpívá:: Michal Boška
Korepetice a pěvecký poradce:: Jožka Valentová j.h.
Rekvizity, scéna:: Eliška Drahokoupilová; Vladimír Pruner
Svoje hlasy zapůjčili:: Markéta Prunerová; Přemysl Zíka; Vladimír Pruner
Kostýmy, scéna, zvuk, představení řídí:: Květa Drahokoupilová

Svůj širák odhazuji v dáli a tasím...

Balada souboje v ulici Burgundské

Svůj širák odhazuji v dáli

a s gracií. Tam leží on!

Plášť zvolna spouštím, jenž mne halí,

a tasím – luzný těla sklon

elegantně jak seladon!

Můj korde, dnes mi dobře služ!

Snad leká tě mých rýmů tón?

Při posledním verši tě bodnu už!

Dej pozor! Pohroma se valí!

Ty neschováš se na balkon!

Kam bodnu? V srdce, játra zdali?

Aneb tvůj modrý pod kordon?

Už opouští tě tvůj fištrón?

Má ostrá zbrani, jen se tuž,

jak muška lítej. Cink! din! don!

Při posledním verši tě bodnu už!

Mně chybí rým a to mne pálí...

ty couváš, tuše blízký skon?

Sám dáš mi rým. Zrak se ti kalí,

já odrazím kord, zvuk jak zvon.

Až bodnu tě, jen žádný ston!

Pak výpad! Ukaž, jsi-li muž,

či nafouklý jen pantalon?

Při posledním verši tě bodnu už!

Teď boha žádej o pardon!

Bod, kvarta, znovu bod a nuž

pak útok, kryt! Tys fanfaron!

Při posledním verši tě bodnu už!

Ve hře zazní tato hudební čísla:

1. Předehra ve francouzském stylu

2. Píseň uličníků o nose

3. Malé žerty o nose

4. Svůj širák odhazuji v dáli

5. Souboj

6. Bitva se stovkou lumpů

7. Gaskonští kadeti

8. Tři tamboři

9. Kluci Paříže

10. Avignon

11. Cestář

12. Noční nálada (intermezzo)

13. Já na vojnu se dal

14. Jak plyne čas (intermezzo)

15. Já že bych miloval?

16. Roxanin pláč

Starofrancouzské písně: 8 - 11, 13

Hudba: Přemysl Zíka 1 - 7, 12, 14 - 16

Text: Edmond Rostand 3, 4, 7, 15

Květa Drahokoupilová 2, 16

Premiéra: 10. března 2008, Kulturní dům Vltavská, Praha

Premiéra 2. nastudování: 18. září 2011, Lázně Hotel Vráž

Cyrano de Bergerac vl. jm. Hector Savinien Cyrano (1619 – 1655)

Francouzský prozaik, básník a dramatik období baroka, volnomyšlenkář. Autor utopických cestopisů Cesta na měsíc, Sluneční říše, dramat Napálený školomet, Smrt Agripinina. Zejména z cestopisů čerpali pozdější spisovatelé, např. Moliere, Voltaire, Swift aj. Vedl rozháraný divoký život plný dobrodružství a soubojů. Vstoupil do vojska, zúčastnil se řady vojenských výprav, byl dvakrát těžce raněn. Vynikal svou udatností, proslul odvážnými kousky.

Je hlavní postavou romantického veršovaného dramatu Edmonda Rostanda, kde vystupuje jako nadmíru statečný příslušník pluku gaskoňských kadetů, obratný šermíř i básník, který dokáže při souboji složit villonskou baladu, bojovník za vlastní čistý štít, a přitom romantický snílek, trápící se pro lásku, kterou se odváží vyznat jen vskrytu. Skutečný Cyrano má se svým dramatickým obrazem hodně společného – velký nos, na nějž nesnese žádnou narážku, vznětlivost a šermířské mistrovství, statečnost a svobodomyslnost. Prý opravdu bojoval proti stovce najatých lumpů, několik jich zranil, dva dokonce zabil. Měl sestřenici, která po ovdovění žila v klášteře. Psal útočné satirické verše a vzbuzoval jimi nenávist řady nepřátel. Skutečně byl zraněn padajícím břevnem, není známo, zda náhodou, nebo zlým úmyslem. Zemřel ve věku 36 let.

Program ke stažení v PDF - 1. strana (1.33 MB)

Program ke stažení v PDF - 2. strana (677.49 kB)

O autorovi - Edmond Rostand (1868 – 1918)

Přemysl Zíka - autor hudby

Francouzský novoromantický dramatik, pocházel z Marseille v jižní Francii, žil v Paříži. Pozoruhodný úspěch si získal zejména hrami psanými pro slavnou herečku Sarah Bernhardtovou. Avšak nesmrtelnosti dosáhl veršovanou komedií o nezkrotném duelantovi a básníkovi Cyranovi. Přestože skutečný Cyrano byl rodilý Pařížan, vybavil autor svého hrdinu skvělými gaskoňskými vlastnostmi na oslavu svého rodného kraje. Premiéra se konala 28. 12. 1897 v Paříži. Se strachem, jak obecenstvo novou hru přijme, opustil autor divadlo ještě před koncem, a tak nezažil její první velkolepý úspěch.

Pražské Národní divadlo požádalo o překlad Jaroslava Vrchlického. Přebásnění celého textu – připomeňme, že hra má v originále více než 50 postav a trvá tři hodiny – zvládl Vrchlický v nepředstavitelně krátkém čase – za tři týdny. První české uvedení se uskutečnilo v Praze za 15 měsíců po pařížské premiéře. Překlad J. Vrchlického dodržel formu francouzského dvojverší. Vyniká bohatými nápaditými rýmy, přiměřeným patosem, jiskří vtipem a duchaplnými obraty. Přestože byl text hry přeložen později několikrát různými autory ve snaze přiblížit ho současné mluvě, zachovává si Vrchlického překlad svůj půvab a intenzivní uměleckou působivost.

Fotogalerie - 1. nastudování

Cyrano z Bergeracu v podání Michala Bošky