Ohlasy

Na této stránce uvádíme nejen reakce mediálního světa, které se nám podařilo zachytit, ale i ohlasy diváků. Ne všechna vyjádření zde uvedená musí být i názorem Malé divadelní společnosti Kostým. Veškerou odpovědnost za články nesou jejich autoři, případně vydavatelé. Ohlasy jsou seřazeny podle data jejich vydání. Články, jejichž cílem byla propagace akcí MDS Kostým, nejsou zařazovány.

Hašler! Hašler! Hašler!

Vážení přátelé - paní Drahokoupilová a pane Boško,

 

ani nevíte jakou jste mi udělali radost! A nejen mně, ale dívala jsem se kolem v hledišti a lidé byli dojatí, zpívali s Vámi, bylo jim dobře!

Sehnala jsem lístek na poslední chvíli, netušila jsem, že bude vyprodáno. Náhodou jsem zatelefonovala na prodej lístků a paní pokladní křičela do telefonu: "Je skoro vyprodáno, zbývá jen pár lístků, rezervovat Vám žádný nemohu, je velký zájem." Tak jsem sedla na autobus a v pátek běžela pro vstupenku a skutečně patřila mezi poslední volné.

 

Když vás oba vidím - srdce mi vždy pookřeje, když vás slyším - je mi dobře, když jste vedle mne - cítím, že jste pracovitý tým laděný souzvukem, cílem udělat správnou a poctivou věc.

 

V příštím roce v květnu vás opět zveme do Slivence (nebo i jiný termín) a už dnes se těšíme. Ještě jednou: hodně zdraví, sil, trpělivosti. Ať vás oba líbá múza a ať nechce přestat!

 

Na viděnou

Irena Krejčová, knihovna Slivenec

16.12.2015

Hašler! Hašler! Hašler!

ČEČELOVICE - Plný sál, pobavení diváci a spokojená hospodská a organizátorka akcí v jedné osobě. Tak by se dalo shrnout nedělní podvečerní představení, které proběhlo v sále hospody v Čečelovicích. Místní hostinská Radka Činková tu nejen pro své štamgasty přichystala neobvyklou divadelní lahůdku v podobě hudebního monodramatu o životě a díle Karla Hašlera. V hlavní roli vystoupil Michal Boška. Autorkou projektu je Květa Drahokoupilová a scénickou hudbu složil Přemysl Zíka. Bývalá členka plzeňské opery Jožka Valentová se podílela na pěveckém nastudování a namluvila také průvodní hlas k ději. Ten se odehrává v době první republiky i protektorátu, kdy Hašler prožívá dramatické okamžiky svého života. Hašlerovy písničky, které jsou známé po celé Evropě, vždy spolehlivě zaberou na každého diváka a prolínají se celou hrou. Část děje se odehrává v koncentračním táboře, jiná v rodinné atmosféře či v kabaretu Lucerna. Nadčasové dílo bylo v Čečelovicích skvěle načasované do doby událostí konce druhé světové války. „Sál čečelovické hospody byl plný. diváci tleskali, zpívali a občas ukápla i nějaká slzička. Není to ojedinělá akce v naší obci. Na tomto představení jsme se dohodli s Oldřichem Kroupou, který pochází z Mnichova," popisuje Radka Cinková. -pm-

 

Týdeník Strakonicko

22. dubna 2015

Hašler! Hašler! Hašler!

Představením o Karlu Hašlerovi jste mi udělali velkou radost, Považuji se za jeho krajana.

Jsem rodák ze Smíchova. Karla Hašlera jsem vídal v restauraci U Libuše. Patřila mému dědečkovi a byla v domě Švandova divadla. Herci tam chodívali na večeři. Bylo mi asi deset let. V neděli odpoledne bývaly v divadle pořady pro děti - divadelní představení nebo film. Miloval jsem filmy s Shirley Templeovou, až jsem se zamiloval i do ní. Netajil jsem se s tím, všichni to věděli. Sám Karel Hašler na mě volával: „Luboši, kdy pojedeš za Schirley do Ameriky?" A já jsem pyšně odpovídal: „Pane Mistr, až vyrostu a naučím se americky, pojedu za ní." Karel Hašler se znal s mým dědou i tátou a často u piva probírali politiku. Jednou večer - někdy v roce 1941 - na večeři nepřišel. Okamžitě se rozšířila zpráva, že byl zatčen gestapem a odvezen. Můj děda uspořádal v hospodě na počest oblíbeného herce tryznu. - Uplynulo mnoho let. Se Shirley Templeovou jsem se setkal několikrát v Praze začátkem devadesátých let minulého století, když byla jako velvyslankyně USA v Československu. Moc příjemně jsme si popovídali. Vzpomínky na ni i na Karla Hašlera jsou stále živé.

 

Lubomír Procházka, Rožmitál p. Třemšínem

26. března 2015

Cyrano

Ve středu 16. dubna 2014 od 19 hod. jsme mohli poprvé v rožmitálské knihovně přivítat Malou divadelní společnost Kostým, která zde předvedla hudební monodrama na motivy dramatu Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeracu a starofrancouzských písní. Celkem 19 diváků mělo ten večer možnost zažít opravdu nevšední zážitek. A to díky perfektně zpracovanému scénáři a režii v podání paní Květy Drahokoupilové a samozřejmě díky výkonu představitele Cyrana v podání pana Michala Bošky. Na scéně jsme sledovali strhující výkon pana Bošky jako Cyrana, který po celou dobu devadesátiminutového představení recitoval, zpíval a hrál. Byl statečným příslušníkem pluku gaskoňských kadetů, obratným šermířem i básníkem, bojovníkem za vlastní čistý štít, přitom romantický snílek, trápící se pro lásku, kterou se odváží vyznat jen vskrytu…..

Na závěr se sluší zmínit i autora hudby. Je jím skladatel s klavírista pan Přemysl Zíka. Všichni, kdo přišli, odcházeli s nadšením. Těšíme se na další nabídku nového repertoáru.

 

Dana Súlovcová

Centrum celoživotního vzdělávání s knihovnou manželů Tomanových

Karel Hynek Mácha, Mág

Karel Hynek Mácha v květnu ve Slivenci

Malá divadelní společnost Kostým (divadlo jednoho herce) - po roční pauze - opět vystupovala ve Slivenci. 10.5.2012 jsme měli možnost shlédnout hudební monodrama Karel Hynek Mácha, Mág.

Autorkou scénáře a režisérkou byla Květa Drahokoupilová a představitel K. H. Máchy Ing. Michal Boška. Na scéně jsme sledovali poslední dny složitého životního příběhu K. H. Máchy, který ještě dnes patří k nejpozoruhodnějším českým básníkům. Herecký výkon pana Bošky byl obdivuhodný - skvělý. Po celou dobu 80 minut udržel pozornost publika, recitoval, zpíval a hrál. Předvedl nám Máchu něžného, milujícího, citového vyděrače, vzteklouna, žárlivce, nepochopeného nešťastného muže, ale hlavně - kouzelníka české řeči.

Irena Krejčová, Knihovna Slivenec, pro: Mramor 4/2012

17.5.2012

Vánoční koncert

Dobrý den,

ještě jednou Vám děkuji za krásný koncert, který navodil vánoční atmosféru.

Zůstala jsem až do konce a opravdu jsem si to užila. Reakce posluchačů mě potěšila a určitě i Vás.

Všechny Vás zdravím, přeji hezké Vánoce a děkuji.

Lenka Kabátková, manažerka Lázní Vráž u Písku

12. prosince 2011

Obraz Doriana Graye

Vážený pane Boško,

 

ještě jednou Vám a paní Drahokoupilové děkujeme za příjemný večer, vystoupení se nám velmi líbilo. Přejeme vám oběma zdraví, sílu a chuť předávat energii těm, kteří o to stojí.

Mám v knihovně kroniku, kde si zapisuji pořádané kulturní akce a vždy aktérům nechávám podepisovat "jejich stránku" s tím, že tam napíší pár slov. Včera jsem na to úplně zapomněla - tak mě Vaše vystoupení spolklo! Volná stránka na vaše podpisy bude čekat příště.

Zdravím vás oba a na shledanou

Irena Krejčová, knihovna Slivenec, 18. květen 2011

Obraz Doriana Graye

Malá divadelní společnost Kostým z Příbrami potěšila nás uvedením své nové inscenace známého díla Oskara Wilda Obraz Doriana Graye, a to v divadelní úpravě profesorky gymnázia v Příbrami Květy Drahokoupilové s hudebním doprovodem ředitele hudební školy v Březnici Přemysla Zíky. Toto monodrama /a vlastně i minimuzikál/ suverénně ztvárnil svou hrou i zpěvem Ing. Michal Boška /bývalý žák profesorky Drahokoupilové z příbramského gymnázia/. Vzájemnou spoluprací těchto tří osobností vzniklo pozoruhodné představení, podtržené ještě promyšlenou dekorací. Jednou z důležitých rekvizit je tam i velký obraz hlavního hrdiny, a to hned ve trojím provedení, /jak postupně stárnul/. Známý děj je podán ve výstižné zkratce a v mimořádně působivém podání Michala Bošky, kterého jsme již zde viděli v rolích Václava III., Karla Hynka Máchy nebo Cyrana z Bergeracu. Všechny tyto postavy dokáže dokonale zvládnout a odlišit. V Dorianu Grayovi se vžíváme do doby staré Anglie, kterou si autor bere na mušku s nadsazenou satirou.

Pro nás, kteří žijeme v zcela jiném světě, přinášejí nám podobné pořady nádherný zážitek. Děkujeme Příbramákům za jejich návštěvu a těšíme se už na další jejich pořady.

 

Čestmír Vidman

PALATA - domov pro zrakově postižené, Zpravodaj č. 4, srpen 2010

Pod dojmem ...

Pod dojmem právě prožitého představení Obraz Doriana Graye, dnes, v Domově pro zrakově postižené Palata v Praze na Smíchově, píši tento dopis vám všem, členům Malé divadelní společnosti KOSTÝM, které zároveň mohu nazývat svými přáteli. Vy víte, že jsem byla účastna každého vašeho představení (a ne jednou). Napsala jsem slovo "účastna" - nikoliv "přítomna", protože jen to první slovo vystihuje stav, když vaše představení sleduji v hledišti. Je to vždycky "přímý zásah do srdce". Slova po skončení jsou jaksi "ostýchavá", snad i banální - i když jednoznačně chválivá. Chtěla bych tomu "přijít na kloub" - chci si ten citový vjem rozebrat racionálně, dovědět se sama od sebe, proč nás ta představení tak silně zasahují. Když jsem vnímala Tebe, milý Michale, představiteli všech mužských rolí, říkala jsem si " To se Ti to hraje," když máš tak dokonalý text! Ty přímo dychtíš sdělit to, co prožíváš, nám, divákům. A protože Tobě děkuji za tento zážitek pokaždé, za Tvá gesta - a zejména za Tvůj nádherný, modulovaný zpěv, měj na tom pro tentokrát dosti! Málo jsme dosud vyjádřili obdiv za dramaturgickou a režisérskou (a kostymérskou a poetickou a hudební atd.) práci paní Drahokoupilové. Milá paní Květo - první síla spočívá v textu. Zdramatizovat někdy i rozsáhlé dílo původního autora tak, aby nás udrželo nejen v pozornosti, ale hlavně v napětí - v tom cítím Váš výjimečný vklad. Zažili jsme jej už, my všichni. To Eva Seemannová, vaše iniciátorka, vysílala k posluchačům sílu svého dramaturgického talentu tak, že jsme s ní vytvářeli "společnou divadelní duši". Její představení byla však "komorní", i když nejen " v komoře některého bytu", ale i v obrovských divadelních sálech v Praze. "Komorní" byla především proto, že herečka byla solitér, stála sama proti mase svých diváků, byla naprosto autonomní a suverénní. Vám však musíme děkovat, že jste vytvořila "velké" divadelní těleso, které se do diváckých srdcí "dere" nejen slovem, ale i zpěvem a hudbou. To ta Vaše hudba, pane Přemysle Zíko, to ona dělá z každého představení "velký spektákl". I když jsem Vás vyjmenovala až jako třetí v pořadí - ještě nejste poslední. Na letáčku ("bookletu") se postupně objevují další tváře, které svou měrou způsobují úspěchy představení. Nebudu je jmenovat (pak už by se vaše společnost nemohla jmenovat "malá") - ale dívám se na ty portréty se stejnou láskou, vděkem a vnitřní něhou, jako na hlavní představitele, které jsem výše jmenovala. Tento článek je nejen mým díkem osobním, ale je vyjádřením díků za všechny ty, pro které již několik let hrajete v jejich Domově - za ty nevidomé, neslyšící, nechodící. Divadelních představení je nepřeberně - ale jen jedno dělá lidi šťastnými bezprostředně - obyvatele Domova Palata. Vím to, protože jsem mezi nimi často. S vámi jsem nepřetržitě. S vámi je moje duše...

 

Margit Turková, dne 23. července, Domov pro zrakově postižené Palata

Malá divadelní Společnost Kostým chce divákům přiblížit skvělá literární díla

Březnice - Malá divadelní společnost Kostým uvede v úterý 20. dubna v aule VOŠ a SOŠ Březnice hudební monodrama Obraz Doriana Graye. Známý příběh od britského autora irského původu Oscara Wildea sehraje Michal Boška od 15 hodin.

Před představením jsme vyzpovídali nejen interpreta, ale také zakladatelku a vůdčí osobnost souboru Květu Drahokoupilovou.

Čím vás zaujal román Obraz Doriana Graye?

Drahokoupilová: "Tento román je pro mě přitažlivý především svým tématem. Touha člověka po nesmrtelnosti nebo alespoň po dlouhodobém udržení mládí je věčná."

Je vám Dorianova postava blízká?

Boška: "Po prvním přečtení jsem k této roli přistupoval jako ke komplikované postavě, která se mnou nemá nic společného. Během studia jsem si ovšem u sebe začal uvědomovat podobné pocity, jako má Dorian. Za pár měsíců mi bude třicet a možná i díky této roli v sobě začínám pociťovat touhu nestárnout. Jako dítě jsem si přál být co nejdříve dospělý a nezávislý. Když jsem toho dosáhl, náhle mě ono chvátání začalo opouštět a najednou bych nejraději zastavil čas. A podobná je i hlavní myšlenka naší hry - Dorian touží po něčem, co není přirozené, a když to dostane, zjistí, že není šťastnější, že ho to dokonce ničí."

Podle čeho vybíráte díla, která chcete převést na monodrama?

Drahokoupilová: "Hledisek pro volbu literárních předloh je několik. Silný důvod je zvuk autorova jména a jeho díla nebo významné historické osobnosti. To se nám potvrdilo při uvádění Cyrana, kdy se zejména divačky přiznávaly, že Cyrano je jejich nejoblíbenější hrdina. Nebo při představení Karel Hynek Mácha, Mág, když diváci si spolu s Michalem potichu šeptají Byl pozdní večer, první máj… Dalším důvodem je naše snaha přiblížit divákům skvělá literární díla, velmi mě potěší, když po představení přijde student se slovy, že jsme pro něj objevili Karla Čapka. Předlohy pro hudební monodramata vybírám také podle toho, zda v nich oba moji kolegové budou moci uplatnit své schopnosti, to znamená Michal Boška svůj talent herecký a pěvecký a Přemysl Zíka své umění skladatelské a pianistické."

Co je při přípravách nejtěžší?

Boška: "Asi nedostatek času. Nejsme profesionální skupina, i když se o profesionální přístup snažíme. Divadlo je proto jen naším koníčkem a je třeba ho pěstovat vedle každodenního zaměstnání. Samozřejmě během příprav musíme překonávat i řadu technických problémů, ani nastudování písní není jednoduché. Ale to jsou vlastně už radosti, které k tomu patří. Například v pěvecké části mi vždy poradí moje profesorka zpěvu Jožka Valentová z Plzeňské opery. A pro mě asi nejpracnější je naučit se celý text zpaměti. To je několik měsíců každovečerního soustředění."

Co vás vůbec přivedlo k formě monodramatu?

Boška: "K monodramatu mě přivedla Květa Drahokoupilová, která jej znala od pražské herečky Evy Seemannové. Navrhla, že napíše Václava III. a že tam budou i písně. Souhlasil jsem a vzápětí si uvědomil, že divadlo jednoho herce je jako koníček velmi praktické na organizaci. Dalším důvodem je jakási neobvyklost tohoto žánru pro diváky. Ti si často předem neumí představit, jak může takové divadlo vypadat, a tak se přijdou podívat."

Hrál jste někdy v klasickém divadelním souboru?

Boška: "Zkušenosti se skupinovým divadlem mám spíše ze školních let, kdy jsem absolvoval literárně-dramatický obor ZUŠ Antonína Dvořáka v Příbrami pod vedením Jarmily Kolářové. Také si vzpomínám na drobné hostování v jedné hře v divadle v Chebu."

Připravujete nyní nové představení?

Drahokoupilová: "Obraz Doriana Graye je letošní novinkou a měl premiéru v březnu v Plzni. Když uvedeme jedno představení na scénu, začínám pracovat na novém tématu, protože příprava textu, hudby, nahrávek, nastudování, zhotovení kulis a rekvizit si vyžádá asi jeden rok. Prozradím vám, že bych ráda zpracovala něco z okruhu pražské německé židovské literatury."

 

Karel Souček, Příbramský deník 17. dubna 2010

Souboru Kostým se zdařil Obraz Doriana Graye

Plzeň - Malá divadelní společnost Kostým z Příbrami, která se orientuje na malé formy, přivezla do Plzně premiéru monodramatu Obraz Doriana Graye. Jeho hlavní hrdina je tak okouzlen vlastním obrazem, že vysloví přání zůstat stále mladý s tím, že jeho tělesné a duševní změny zaznamená zmíněný obraz. Do dramatické podoby přepracovala román Oscara Wilda autorka projektu Květa Drahokoupilová, která je duší celého souboru. Z románu vybrala jen to podstatné, což skloubila a zpracovala tak, aby scénář mohl interpretovat jeden herec. Dramatizace je provedena velice citlivě: autorka má cit pro celek, dramatické gradace i vyústění. Náročný a složitý text připravila tak, že dokáže diváka zaujmout, monodrama má napětí a je působivé včetně filozoficky laděného závěru o příchodu smrti. Upravovatelka je zároveň autorkou textu řady písní, které dílo obohacují a částečně odlehčují.

Velké uznání patří dobře zvolenému herci pro ztvárnění hlavní postavy Michalu Boškovi. Při premiéře 31. března v Polanově síni Knihovny města Plzně podal herecky i pěvecky pěkný a přesvědčivý výkon, který nemá hluchá místa a působí na city diváků.

Hudbu k monodramatu složil a při představení hrál klavírista Přemysl Zíka. Písně a několik meziher svědčí o romantickém cítění hudby, což je inscenaci ku prospěchu. A tak obdiv zasluhují všichni tvůrci představení, kteří od roku 1997, kdy společnost vznikla, již s úspěchem vystoupili v mnoha českých městech. Zaplněná Polanova síň přijala jejich výkon s velkým potleskem.

 

Jaroslav Fiala, Plzeňský deník 13. dubna 2010

Obraz Doriana Graye zahraje Michal Boška v Polanově síni

Knihovna města Plzně zažije premiéru hudebního monodramatu v podání souboru Kostým

Malá divadelní společnost Kostým působí již třináctým rokem. Její jádro tvoří herec a zpěvák Michal Boška, autor hudby a klavírista Přemysl Zíka a vše ostatní, včetně psaní textů, obstará Květa Drahokoupilová. Ve středu 31. března 2010 uvede MDS Kostým v Polanově síni Knihovny Města Plzně svou premiéru hudebního monodramatu Obraz Doriana Graye.

 

Tak slavný titul, jakým je Obraz Doriana Graye, byl již mnohokrát zpracován. Co diváka čeká tentokrát v podání vaší divadelní společnosti?

Květa Drahokoupilová: Je pravda, že existuje řada filmových a jiných zpracování od klasické podoby až po sci-fi. My jsme se vydali cestou hudebního monodramatu, takže jsem celou hru vystavěla tak, aby se poměrně složitá dějová linie dala ztvárnit v podání jednoho herce. Nedílnou součástí je i skvělá hudba našeho kolegy Přemysla Zíky z Březnice.

Michal Boška: Myslím, že hudba je ideální prostředek pro dokreslení tajuplné až dramatické atmosféry. Pro mě je to zároveň vedle herecké příležitosti i velká pěvecká výzva. Písně se mnou nastudovala moje profesorka zpěvu paní Jožka Valentová, kterou lidé jistě znají z jejího působení v plzeňském divadle.

 

V souvislosti s vaším repertoárem se často objevuje výraz muzikálové monodrama. Je to případ i Obrazu Doriana Graye?

Květa Drahokoupilová: Dáváme raději přednost označení hudební monodrama, protože neděláme muzikál jako takový. Rozhodně to není show ve velkém stylu plná hudby a tance. V našich hrách neklademe důraz jenom na zábavu, ale především na složku estetickou a emocionální.

 

Jak je možné takové rozsáhlé téma ztvárnit jako divadlo jednoho herce?

Michal Boška: Lidé se tomu často diví a často jsou mile překvapeni, že to skutečně jde. Musíte však k tomu získat pro spolupráci Květu Drahokoupilovou. Má schopnost vybrat i v poměrně komplikovaném díle vše podstatné a skloubit to tak, aby to mohla ztvárnit právě jedna postava. V některých případech si pomůžeme krátkou nahrávkou hlasu dalších osob.

 

Kde všude vystupujete?

Květa Drahokoupilová: Snažíme se vyjít vstříc všem zájemcům. Hrajeme pod širým nebem, ve větších sálech i komorních klubech. Scénu proto vždy přizpůsobujeme konkrétnímu prostředí. Pokud v místě nemají potřebnou zvukotechniku, vozíme si vlastní. To ocení i sluchově znevýhodnění diváci.

 

Kdo je iniciátorem celého projektu?

Michal Boška: Nejsme profesionální skupina, ale snažíme se o profesionální přístup. Naší inspirací byla herečka Eva Seemannová, která se divadlem jednoho herce řadu let zabývala. Nedá se však říci, že by někdo z nás byl vedoucím, naše činnost probíhá ve vzájemné spolupráci.

 

Je tedy zřejmé, že peníze pro vás nebudou to hlavní. Co je tedy pro vás hlavní odměnou?

Michal Boška: Samozřejmě uznání diváků. Nesmírně nás potěší, když po představení za námi někdo z diváků přijde například s tím, že jsme mu přiblížili některého spisovatele natolik, že si půjde do knihovny vypůjčit jeho další díla.

Květa Drahokoupilová: Mě zas velmi mile překvapilo, když nám jedna divačka z Brna zaslala vlastní báseň napsanou po shlédnutí našeho představení o Václavu III. Nebo básník Čestmír Vidman se nechal inspirovat naší hrou k napsání básně Cyrano.

 

Petr Dvořák

Plzeňský deník 29. března 2010

Karel Hynek Mácha, Mág

Dne 19. srpna 2009 se uskutečnilo v našem Domově poutavé představení monodramatu s hudebními vložkami - MÁG - o básníku Karlu Hynku Máchovi v podání herce a zpěváka Michala Bošky z Malé divadelní společnosti KOSTÝM z Příbrami.

Řadu her této společnosti jsme měli možnost vidět i u nás. Na ty zbývající se už nyní těšíme, jak si je "vychutnáme" v sále našeho Domova.

Čestmír Vidman

PALATA - domov pro zrakově postižené, Praha (Zpravodaj č. 5)

Cyrano

Navštívil nás dávný Gaskoněc

sympatický nosatec

Nezáleží na nadměrném znaku čichu

který hlupákům je k smíchu

 

na té jeho pochybené slávě

ale na tom co je v hlavě

A řinčící svojí zbraní

stovku posměváčků zraní

 

Však pomůže příteli

který je k dívce nesmělý

a za něj mluví zaníceně

v podvečerní balkónové scéně

 

Až po letech pozná Roxana

kým byla opěvována

Je pozdě už

a k zemi klesá nebohý ten muž

kterému nebyla láska dopřána

a v závěrečné písni pláče Roxana

 

Díky Příbramáci

za tuhle nádhernou inscenaci

Z večera i z rána

vzpomínat budem stále na Cyrana

 

Čestmír Vidman

PALATA - domov pro zrakově postižené

Praha, srpen 2008

Cyrano

Upřímné poděkování za vaše krásné představení a ochotu s takovým nasazením a láskou rozdávat radost!

S díky obyvatelé i zaměstnanci DPS sv. Alžběty

Plzeň 22.7.2009

Premiéra Cyrana na Vltavské

Půl třetí odpoledne Vzpomínám

Ten známý nosatec přišel k nám

Po staletích

Soucit a smích

 

zase vyvolává

ta nešťastná jeho hlava

Přece je v ní citu více

než mají prázdné makovice

 

těch ostatních

Cyrano Pravý milovník

a hrdina

na něhož se nezapomíná

 

Budiž mu věčný dík

A také jeho interpretu

jenž ho představuje světu

Na dálku tě vnímám Michale

 

Pochvaly jsi hoden nemalé

A vidím jak autorku Květu

představuješ všem

v sále ztišeném

 

Ta hra básnivá a podmanivá

v kulturním podzemí se skrývá

Michal hraje Michal zpívá

jak Cyranem by byl odjakživa

 

Pak aplausu burácení

Skromný herec se zas mění

do podoby dennodenní

 

Zdravím Michala i Květu

též Přemysla co s hudbou je tu

Dík za tohle představení

které jsem spoluprožil v skrytu

v samotě svého podkrovního bytu

 

10.3.08

Čestmír Vidman

Domov pro zrakově postižené Palata Praha

Václav III.

Poslední noc Václava III.

1.6.2006 6:23

 

(Olomouc) Tento název nese Muzejní noc Vlastivědného muzea v Olomouci, která proběhne v pátek 9. června od 18 do 22 hodin a která je inspirovaná 700. výročím tragické smrti posledního přemyslovského krále, zavražděného 4. srpna 1306 v Olomouci.

 

VMO se tak již podruhé připojí k Festivalu Muzejních nocí, který oživí na přelomu května a června desítky muzeí a galerií po celé republice. Pro malé i velké návštěvníky jsou od 18 do 20 hodin v atriu VMO připraveny středověké hry, při nichž si děti i dospělí mohou, za odborné asistence členů Divadelní a šermířské společnosti Gonfanon, na vlastní kůži vyzkoušet, jak probíhá mlatový turnaj, jak obtížná je chůze na chůdách, chytat věnečky na meč či dokonce zastřílet si z luků a kuší.

 

Ve 21 hodin se v atriu VMO představí Malá divadelní společnost Kostým s muzikálovým monodramatem nazvaným Václav III. aneb Poslední noc posledního Přemyslovce, s nímž úspěšně vystupuje nejen po celé ČR, ale inscenovala jej i v německém Norimberku.

 

Po celou Muzejní noc budou probíhat komentované kostýmované prohlídky stálých expozic VMO (Od orloje k hodinám, Pravěk Olomoucka, Zoologie, Geologie a mineralogie, Ohrožené druhy rostlin) i právě probíhajících výstav: Kov, kámen a šperk v přízemí VMO i výstavy Sága moravských Přemyslovců v románském biskupském (dříve tzv. Přemyslovském) paláci, který rozezní také dobová hudba v podání souboru Musica variata.

 

Vstup na Muzejní noc je volný.

 

PhDr. Renáta Fifková

tisková mluvčí VMO

Společnost Kostým představila Máchu

K. H. Mácha v podání Michala Bošky za doprovodu autora hudby Přemysla Zíky

K. H. Mácha v podání Michala Bošky za doprovodu autora hudby Přemysla Zíky

Malá divadelní společnost Kostým představila v neděli večer ve 2. Základní umělecké škole v Příbrami hudební monodrama Karel Hynek Mácha, Mág. Na snímku je představitel Máchy Michal Boška. Za klavír usedl autor hudby Přemysl Zíka.

 

Příbramský deník, 2. března 2004

Hudba oživí duchaplné verše Karla Hynka Máchy

Naposledy jsme se setkali se členy Malé divadelní společnosti Kostým Květou Drahokoupilovou a Michalem Boškou před jejich zájezdem do německého Norimberku.

Jak vás přijalo tamní publikum?

K.D.: Do Norimberku jsme jeli na pozvání Spolku Norimberk-Praha s Václavem III. Příjemně nás překvapilo, že mnozí diváci si brali program v němčině i v češtině, protože se učí česky a protože si chtěli ověřit své znalosti. Zatímco běžně lidé po představení zatleskají a odejdou, tamní diváci se zdrželi a povídali si s námi.

V jakém jazyce jste hráli?

M.B.: Mluvené slovo bylo samozřejmě česky a německý překlad jsme promítali prostřednictvím titulkovacího zařízení. Nicméně přáním hostitele bylo nastudovat hudební čísla v němčině, takže jsem se je musel naučit německy.

Měli jste nějaké technické problémy?

K.D.: Na přípravu nám byli k dispozici tři technici. Požádala jsem je, aby mi světla, počítač, mixážní pult a všechno další technické zařízení zapojili k jednomu stolu. Vyhovět mému přání pro ně nebylo snadné, protože prý u nich to všechno obsluhuje asi pět lidí, a největším problémem bylo sehnat dostatek prodlužovacích kabelů.

Čím žije vaše společnost v současné době?

M.B.: Již třetí měsíc se převtěluji do postavy básníka Karla Hynka Máchy. V dobách školní docházky byl pro mě jen učební látkou, ale teď při bližším seznámení s jeho dopisy a deníky jsem objevil nesmírnou hloubku jeho myšlenek a podařilo se mi najít více pochopení pro jeho rozporuplnou a složitou povahu. Doufám, že prostřednictvím našeho hudebního monodramatu se nám podaří přiblížit Máchu i našim divákům.

Říkáte Mácha jako hudební monodrama?

K.D.: Ano, už několik let spojujeme mluvené slovo s hudbou. Kromě Máchových veršů, které Michal recituje do hudebního podkladu, jsme do hry zařadili i několik písní, které vznikly zhudebněním Máchových básní. Hudbu složil a při představení na klavír hraje náš kolega Přemysl Zíka. Skvěle se mu podařilo vystihnout atmosféru veršů geniálního básníka.

Kde budou mít diváci možnost hru v nejbližší době vidět?

M.B.: Náš divadelní kalendář je na toto pololetí už dost plný. Premiéru a další tři pražské reprízy jsme zvládli na podzim, teď připravujeme představení v Plzni, Chebu, Kamýku, Březnici, Milíně, na Dobříši, ve Vráži u Písku a jeden termín máme také v Příbrami, konkrétně v neděli 29. února od 18 hodin v sále 2. ZUŠ na náměstí T. G. M.

Příbramský deník, 13. února 2004

Karel Hynek Mácha, Mág

"Opravdu byl Mácha takový žárlivý tyran? Trochu jste mi vzali iluze."

Paní H. N.

divačka v DD Háje, Praha

Zazpíval král Václav III.

Bedřiška Brůhová

 

Plzeň - Malá divadelní společnost Kostým hostovala 27. února se svou osmnáctou inscenací v Polanově síni Knihovny města Plzně. Pro divadlo malých forem zpracovala profesorka příbramského gymnázia Květa Drahokoupilová projekt Václav III., hudbu vytvořili Vladimír Pruner a Přemysl Zíka. Obšírné historické pojetí pro divadlo jednoho herce seznamuje diváky s osudem posledního Přemyslovce, jímž rod po meči vymřel.

 

Na realistické scéně se odvíjí příběh ještě trochu dětského sotva šestnáctiletého krále, v životě většinou osamoceného. V těžkém postavení vládce musí bojovat o udržení koruny. Obklopen závistivci, spiklenci a nepoctivci se vrací k jediné světlé době, kdy žil se svou chůvou a přítelem šaškem. V úzkosti se utíká k hýřivému životu a posléze umírá zákeřnou smrtí, která nebyla nikdy objasněna.

 

Autorka a režisérka představení i zajímavých písňových textů Květa Drahokoupilová obsadila do role Václava III. studenta aplikovaných věd Michala Boška. Absolvent základní umělecké školy v oboru herectví předvedl v náročné hře precizní artikulaci a příjemný pěvecký výkon. Nejpřesvědčivější dokázal být v uvolněnější poloze pijácké písně a v hravé roli šaška. Předností uváděného představení byla technická vybavenost i pro diváky se sluchovým handicapem a tištěný program obsahující podrobné historické údaje.

 

Plzeňský deník, březen 2002

Poslední noc posledního Přemyslovce

(tim) Zkuste si to představit, 80 minut sám na jevišti, pod nímž desítky očí sledují právě a jenom vás. Po celou tu dobu je nesmíte začít nudit, ba právě naopak. A ještě k tomu zpívat...

 

Muzikálové monodrama "Václav III." v podání Malé divadelní společnosti Kostým mě přesvědčilo o tom, že to jde. V hlavní roli mladého Václava III. se divákům představil Michal Boška, své hlasy do hry zapůjčili herečka příbramského divadla Jarmila Kolářová, Nikol Fischerová, momentálně působící v Brně, a Bedřich Machalík. Opomenout nelze ani autorku celého projektu Květu Drahokoupilovou, či autorské hudební jádro MDS Kostým, Přemysla Zíku a Vladimíra Prunera.

 

Václav III., sedmý český král, byl poslední legitimní mužský představitel dynastie Přemyslovců. Byl jediným synem Václava II., po jehož smrti vládl 14 měsíců Čechám a Polsku. Při výpravě proti Vladislavu Lokýtkovi do Polska byl v Olomouci dne 4. srpna 1306 při odpoledním odpočinku za nikdy nevyjasněných okolností ve věku necelých 17 let zavražděn.

 

V prostorách hlavního sálu příbramského Q-klubu představení sledovalo téměř do posledního místa zaplněné hlediště, a ten, kdo toto ojedinělé vystoupení propásl, může jen litovat.

 

týdeník Horymír č. 37/5, 27. září 2001

Seniory zaujalo muzikálové monodrama

Michal Boška jako Václav III. Foto M. Břeňová

Michal Boška jako Václav III. Foto M. Břeňová

Marie Břeňová

 

Malá divadelní společnost Kostým z Příbrami sehrála 9. srpna odpoledne v domově důchodců v Sedlčanech jubilejní šedesáté představení muzikálového monodramatu Václav III. aneb Poslední noc posledního Přemyslovce. Jedinému protagonistovi příběhu Michalu Boškovi se podařilo nejen upoutat pozornost diváků, ale udržet ji po dobu sedmdesáti minut. V prostorné hale jídelny zachovali po celou dobu až velebné ticho. "Autorem celého projektu je Květa Drahokoupilová z Příbrami, která monodrama zpracovala podle renomovaných historických pramenů, tedy podle skutečné události," uvedl M. Boška. Podobný úspěch jako v Sedlčanech sklidila společnost Kostým například ve Vráži u Písku. Dvacátého září hru o mladičkém vladaři mohou zájemci shlédnout v příbramském Q-klubu.

 

Příbramský deník, 11. srpna 2001

Dopis ředitele Vydavatelství VLTAVA-LABE-PRESS, a. s., divize Praha

Michal Boška zazpíval všem princezničkám 2001

Michal Boška zazpíval všem princezničkám 2001

Malá divadelní společnosti Kostým,

 

dovolte, abych jménem Vydavatelství VLTAVA-LABE-PRESS, a. s., vydavatele Příbramského deníku a jménem svým, poděkoval za hudební vystoupení a provedení výzdoby při finále čtenářské soutěže "Princeznička Příbramska 2001".

 

Velice si vážíme Vašeho přístupu a sympatií, které jste tím věnovali Příbramskému deníku a zejména redakčnímu kolektivu, který tuto soutěž připravil a organizačně zajistil.

 

S přátelským pozdravem

 

Ing. Jiří Tomek

člen představenstva

VLTAVA-LABE-PRESS, a. s.

Václav III. v Milíně

Srdečně děkujeme všem, kteří navštívili v sobotu 31. 3. 2001 v Milíně představení K. Drahokoupilové Václav III. s vynikajícím výkonem Michala Bošky a svým dobrovolným vstupným přispěli na konto Základní školy pro děti s kombinovanými vadami v Kamýku nad Vltavou.

Za Sdružení Emanuel V. Trantina

 

týdeník Horymír č. 14, 5. dubna 2001

Velkolepě ztvárněný večer před vraždou

Z přípravy představení Václava III. Foto Jiří Kubík

Z přípravy představení Václava III. Foto Jiří Kubík

AMATÉRSKÉ DIVADLO / V milínském kulturním domě předvedl

Michal Boška v muzikálovém dramatu Václav III. skvělé sólo

 

Jiří Kubík

 

MILÍN - Skvělý zážitek připravila v sobotu odpoledne Malá divadelní společnost Kostým divákům v milínském kulturním domě. Původně avizovanou hru Oldřicha Daňka pro onemocnění části souboru nahradilo muzikálové monodrama Václav III. Dílo napsala Květa Drahokoupilová.

 

Představení bylo skvělou přehlídkou talentovaného mladíka Michala Bošky v hlavní a jediné roli. "Vyvíjí se rychle," řekla pochvalně po skončení představení na adresu mladého herce a zpěváka autorka projektu K. Drahokoupilová. Michal se dovedl do role posledního Přemyslovce velmi dobře vcítit. Vystihl poměrně věrně rozpornou postavu majitele tří královských korun, který se na jedné straně chtěl věnovat vladaření, ale současně si nedokázal odpustit nic ze světských radovánek. Drama proložené jedenácti písněmi pojednává o posledním dni vladaře před jeho zavražděním v Olomouci.

 

Společnost Kostým má v Milíně domovskou scénu. "Původně plánovanou Daňkovu hru bychom tady rádi uvedli na podzim," prozradila nám další plány souboru režisérka Drahokoupilová. "V září bychom měli hrát v příbramském Q-klubu. Případně bychom se rádi podívali i jinam, když budeme pozváni."

 

Příbramský deník, 2. dubna 2001

Amatérský soubor se líbí

Čestmír Vidman

 

V Kulturním domě na pražském Opatově mělo premiéru muzikálové monodrama Václav III., provedené divadelní společností Kostým z Příbrami. V originálním pořadu jednoho herce, napsaném Květou Drahokoupilovou, profesorkou na příbramském gymnáziu, vynikl herecky i pěvecky mladý Michal Boška, vysokoškolský student v Plzni. Působivá hra zaznamenává poslední noc posledního Přemyslovce z 3. na 4. srpna 1306.

 

Malá divadelní společnost Kostým vznikla v únoru 1997 s orientací na menší divadelní formy. Inspirací jim byla zkušenost Evy Seemannové, herečky zaměřené na uvádění divadla jednoho herce, s nímž několikrát excelovala na celostátní přehlídce v Chebu.

 

Soubor Kostým má za sebou 18 premiér, nynější pořad byl jejich padesátým představením. Domovskou scénou je Kulturní dům v Milíně u Příbrami. V Praze se uskutečnilo od loňského roku již třetí uvedení jejich pořadu. Nejdříve to byl muzikál Zdravý nemocný, následovala jednoaktovka Oldřicha Daňka Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo, a nyní Václav III.

 

Haló noviny, 22. března 2001

Diváci nám píší

Už potemněla světla v sále,

už pohnula se opona.

Teď herec vstoupil na jeviště

a monolog svůj začíná.

 

Z herce je král. Je mladý, silný,

věřící pevně ve štěstí,

že smrt přinese mu den příští,

to chlapec - král teď netuší.

 

Tam na jevišti mladý král

svou poslední noc prožívá.

Vím z historie, jak to skončí,

a přesto mne to dojímá.

 

Marcela Sobolová

Brno, srpen 2001

Andula si zahrála v Q-klubu i Čapka

AUTORSKÉ DIVADLO / Společnost Kostým má úspěšně za sebou dvaačtyřicáté představení

 

Marie Břeňová

 

PŘÍBRAM - Vítejte v herecké šatně aneb Pocta Karlu Čapkovi - tak nazvali mladí z Malé divadelní společnosti Kostým z Příbrami představení, které uvedli 20. září v Q-klubu.

 

"S návštěvností jsme byli spokojeni. Přišlo se podívat asi třicet diváků, což bylo víc, než při Molierově Zdravém nemocném, kdy jsme předlohu pojali jako muzikál," říká Michal Boška (20), principál, zvukař, režisér, herec, textař, kulisák či maskér v jedné osobě. "Jádro tohoto představení tvořily tři Čapkovy povídky, které jsme přepracovali do formy dialogu. Děj se odehrává v herecké šatně, kde interpreta navštíví diváci a on vzpomíná na některé své role, které jim i předvede," přibližuje, jak vše propojili a zformovali. "Zvláštní bylo to, že jsme ušetřili jednoho herce. Obsadili jsme totiž takzvanou andulu, která dříve sloužila k nácviku umělého dýchání. Nejdřív hrála pana Čapka, potom sira Mendevilla," přibližuje tvůrčí zpracování příběhů, které propojili několika písněmi s autorskými texty.

 

"V Q-klubu jsme hráli dva," překvapil nás M. Boška, že v tak malém obsazení si troufli upoutat pozornost publika. Vysvětlil, že to není nic mimořádného, někdy se o role dělí tři, jindy jde o divadlo jednoho herce. Pocta Karlu Čapkovi bylo 42. představením společnosti. V jejím repertoáru se objevil i muzikál Pygmalion. "Zkoušíme Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo. Připravujeme také autorský historický monomuzikál, se kterým bychom chtěli vyjet i do vzdálenějších míst, například na Sedlčansko," prozradil úmysly společnosti.

 

Příbramský deník, 25. září 2000

Karel Čapek

"Objevili jste pro mě Karla Čapka."

 

V. K., student gymnázia

září 2000

Vítejte v herecké šatně

Milín 10. dubna 2000

Milín 10. dubna 2000

Michal Boška exceloval o víkendu s Andulou Figurou v Milíně v představení hry Květy Drahokoupilové podle povídek Karla Čapka.

Foto: Zdeněk Šedivý

Příbramský deník, 10. dubna 2000

Výtěžek z divadelního představení poslouží dětem z ústavu v Kamýku

Malá divadelní společnost zahrála v Milíně Moliérovu komedii Zdravý nemocný. Foto Radek Cihla

Malá divadelní společnost zahrála v Milíně Moliérovu komedii Zdravý nemocný. Foto Radek Cihla

Milín (hul) - Dětem s kombinovanými vadami z Ústavu sociální péče v Kamýku nad Vltavou věnovala v sobotu výtěžek ze vstupného při svém představení v Milíně příbramskodobříšská Malá divadelní společnost. V místním kulturním domě uvedla muzikálovou úpravu klasické komedie francouzského dramatika Moliéra Zdravý nemocný. Do Milína přijeli amatérští herci na pozvání Kulturně-společenského sdružení Emanuel a zdejšího kulturního střediska.

 

"Je to vůbec naše první vystoupení v divadle. Dosud jsme hráli pouze v bytech našich přátel nebo na zahradách," prozradil Michal Boška, člen Malé divadelní společnosti a představitel hlavní role Argana.

 

Malá divadelní společnost vznikla v roce 1997, tvoří ji sedm lidí a orientuje se na malé divadelní formy. Inspirátorkou její činnosti byla profesionální herečka Eva Seemannová, která se mnoho let zabývala divadlem jednoho herce. "Měla nastudovaných asi pětadvacet her pro jednoho herce, s kterými jezdila po celé republice. Několikrát byla i u nás v Dobříši," uvedla Stanislava Hošková, představitelka služky Tonky.

 

Zhruba hodinový muzikál Zdravý nemocný je v pořadí již patnáctou inscenací Malé divadelní společnosti. Podstatnou část jejího repertoáru tvoří monology a dialogy vzniklé přepisem například Čapkových Apokryfů. "Máme rádi divadlo a chtěli jsme ho dělat. Nemáme však dost peněz na pronájmy divadelních sálů a uvědomujeme si, že na amatérské herce většinou moc lidí nechodí. Proto jsme se rozhodli pro divadlo malých forem," uvedl Michal Boška.

 

Mladá Fronta Dnes, 25. října 1999

© Malá divadelní společnost Kostým, 2009